Obsah

1 Nebezpečí způsobené úderem blesku
1.1 Jaké škody vznikají?
1.2 Jaká nebezpečí ohrožují člověka?
2 Účinky blesku na živé bytosti
2.1 Jaká zranění mohou vzniknout?
2.2 Jak lze pomoci postiženému?
3 Chování při bouřce
3.1 Kde hledat bezpečný úkryt?
3.2 Jak se zachovat v pevných budovách při bouřce?
3.3 Překvapeni bouřkou ve volné přírodě – co teď?
3.4 Jaká nebezpečí vznikají v silničním provozu při bouřce?
3.5 Jak se zachovat při bouřce během kempování?
3.6 Jak nebezpečné jsou bouřky v horách?
3.7 Co musí být respektováno při vodních sportech?
3.8 Jak se chovat během podniků pořádaných pod širým nebem?
4 Ochrana objektů před bleskem
4.1 Je hromosvod nezbytný?
4.2 Z čeho se skládá ochrana obytného domu před bleskem?

1 Nebezpečí způsobené úderem blesku

V naší atmosféře neustále probíhají elektrostatické výboje, viditelné v podobě blesku mezi

mraky nebo mezi mraky a povrchem země. Například v Německu dochází během letních měsíců (červenec a srpen) průměrně k pětinásobnému počtu bouřek než v zimních měsících (prosinec až únor). Počet ročních bouřkových dnů a počet úderů blesku na čtverečný kilometr se přitom zvyšuje směrem od severu na jih. Nad Německem je počítáno v průměru s více než 750 000 blesky za rok.

1.1 Jaké škody vznikají?

Ačkoli blesky obsahují jen relativně nízkou energii, v průměru několik kilowatthodin, mohou při jednom úderu v délce trvání jedné tisíciny sekundy vznikat v zařízeních velmi vysoká napětí způsobená bleskem a protékat bleskové proudy vyšší než 200000 ampérů.

Tyto proudy mohou roztavit tenké dráty nebo jiné předměty ohřát na tolik, že se lehce vznětlivé látky v budovách nebo technických zařízeních vznítí nebo explodují.

Když blesk zvolí cestu vlhkým zdivem, trámy nebo stromy, dojde k prudkému uvolnění vodní páry, která jako při výbuchu mechanicky poškodí nebo zničí části střechy, zdiva, ale i stromy, aniž by došlo k jejich zapálení.

Se stále rostoucím zaváděním elektroniky ve všech oblastech průmyslu drasticky stoupá počet výpadků a poruch zaviněných bleskem.

Navíc jsou všechny napájecí a řídicí systémy a sdělovací systémy propojeny velmi choulostivou výpočetní technikou, a mohou být tedy úderem blesku vážně poškozeny, což může, v případě nedostačující ochrany, vést dokonce ke katastrofám (elektrárny, chemická zařízení, nemocnice, letiště atd.).

1.2. Jaká nebezpečí ohrožují člověka?

Nezávisle na těchto technicky podmíněných situacích, potenciálně ohrožujících lidský život, existují nebezpečí, která vyplývají z působení blesku na člověka samotného.

To se netýká pouze případu, kdy je člověk zasažen bleskem přímo. Osoby, které se zdržují v bezprostřední blízkosti bleskem zasaženého objektu jsou ohroženy přeskokem blesku nebo mohou být poraněny při explozi nebo požáru.

Proto jsou osoby, které se zdržují pod korunami stromů, vedle dřevěných stožárů nebo v blízkosti vnějších zdí zvláště ohroženy.

Nebezpečí vzniká také nepřímým působením blízkého úderu blesku. Bleskový proud se rozšíří

v půdě z místa úderu všemi směry. S přibývající vzdáleností, radiálně od bodu úderu, se stále snižuje napětí mezi dvěma body se stejným odstupem. Na povrchu země tak může mezi nohama vzniknout vysoké krokové napětí. Tím je člověk ohrožen bleskovými proudy, i když se nachází ve větší vzdálenosti od místa úderu. Zóna ohrožení představuje kruh o poloměru nejméně 20 m, ve skalnaté oblasti může ovšem dosáhnout značně větších rozměrů. Toto napětí vyvolá nebezpečně vysoký proud, který může projít lidským tělem .

To je hlavní důvod, proč je při bouřkách ve volné přírodě bezpodmínečně nutné přejít do dřepu s nohama těsně u sebe, tak aby se minimalizovalo možné krokové napětí. Také při doteku skalní stěny rukou, nohou nebo jinými části těla může část bleskového proudu projít lidským tělem a vyvolat nekontrolovatelné svalové reakce. Osoby mohou být odmrštěny i do několika metrů.

2. Působení blesku na živé bytosti

Ročně je v Německu, v Rakousku a ve Švýcarsku zabito bleskem  několik osob, větší počet lidí je zraněn; a neustále se objevují také zprávy o škodách na hospodářských zvířatech.

2.1 Jaká zranění mohou vznikat?

Je-li člověk zasažen bleskem přímo, stoupá během strmého nárůstu proudu napětí na odporu těla (500 až 1000 ohmů) na vysoké hodnoty řádově 100 kilovoltů, čímž může dojít ke klouzavému přeskoku po povrchu lidského těla. Drtivá většina bleskového proudu pak neprochází lidským tělem, nýbrž jako klouzavý elektrický oblouk po povrchu těla. Tomuto „kožnímu efektu“ (skinefektu) vděčí mnozí lidé za to, že přežili i přímý zásah bleskem.

Rozsah zranění a následků způsobených bleskovým proudem záleží především na místě těla, kam byl člověk zasažen a kudy prošel proud tělem nebo po jeho povrchu.

Zpravidla vznikají zřetelná místa a popáleniny prvního až třetího stupně na kůži na místech vstupu a výstupu bleskového proudu; někdy také mohou úplně scházet. Mokré šaty se roztrhnou a kovové předměty nošené na těle zanechají na kůži zřetelné stopy po průchodu proudu.

Ve všech částech těla a také v centrálním nervovém systému, kudy prošel elektrický proud, může dojít k následkům podrážděním a teplem. Ochrnutí nervů a svalů mizí bez vážnějších následků zpravidla po několika hodinách až dnech. Často vzniknou poruchy zraku a sluchu, zvýšený krevní tlak se udrží i po řadu měsíců. Podstatně nebezpečnější než dočasné bezvědomí a poruchy vědomí je zástava dechu a poškození mozku nebo centrálního nervového systému v důsledku průchodu proudu mozkem.

Elektrický proud působí přímo i na srdce, což může vést k jeho dlouhodobému poškození, rozkmitání srdečních komor, srdeční zástavě a nakonec i k smrti. Při pádech v důsledku ochrnutí nebo šoku může dojít ke zlomeninám.

2.2  Jak lze pomoci postiženému?

Je nanejvýše nepravděpodobné, že udeří blesk znovu do stejného místa. Výboj netrvá více než 1-2 sekundy, okamžitá pomoc postiženému proto není pro zachránce nebezpečná.

Okamžitá první pomoc na místě může zachránit život, protože zástava srdeční činnosti a dechu vede ke zhroucení krevního oběhu; už po 3- 4 minutách výpadku zásobování mozku kyslíkem nastává jeho trvalé poškození.

Zástava srdeční činnosti a dechu se pozná takto:

• postižený je v bezvědomí a může mít i křeče,
• dýchá velmi ztěžka nebo nelze už vůbec vidět, slyšet nebo cítit pohyby při dýchání (položit jednu ruku na hrudník a druhou na břicho),
• tep na krční tepně není hmatatelný,
• zornice jsou silně rozšířené (pro kontrolu je nutno povytáhnout horní víčko)

Ihned zahájíme neodkladnou resuscitaci. Postiženého položíme na záda a začneme neprodleně s umělým dýcháním a nepřímou masáží srdce.

• Pokud je to nutné, musíme nejprve uvolnit dýchací cesty.
• Zakloníme hlavu a předsuneme bradu.
• Stiskneme měkkou část chřípí mezi ukazovákem a palcem tak, aby se průchody neprodyšně uzavřely.
• Umožníme mírné otevření úst a udržujeme lehké předsunutí dolní čelisti.
• Zhluboka se nadechneme a obemkneme svými rty těsně ústa postiženého.
• Plynule vdechujeme svůj vydechovaný vzduch do jeho úst tak, aby celý umělý dech trval přibližně 2 sekundy a současně pozorujeme, zda se postiženému zvedá hrudník.
• Svoji hlavu oddálíme, udržujeme stále záklon hlavy postiženého a předsunutí jeho dolní čelisti s pootevřenými ústy a současně pozorujeme, až zcela poklesne do předchozího výdechového postavení.
• Zhluboka se nadechneme a celý postup opakujeme.
• Poté zahájíme nepřímou srdeční masáž na obnaženém hrudníku:
• Ukazovákem a prostředníkem sjedeme po hrudní kosti směrem dolů a zastavíme na dolním konci.
• Prostředník ponecháme na tomto místě a vedle něj položíme ukazovák na hrudní kost. Zápěstí své druhé ruky dolním okrajem dlaně položíme na střed hrudní kosti tak, že leží těsně vedle ukazováku.
• Na zápěstí této ruky položíme dlaňovou plochu zápěstí své druhé ruky a zaklesneme prsty obou rukou.
• Nakloníme se nad resuscitovaného tak, abychom s nataženými horními končetinami v loktech kolmo proti páteři mohli stlačovat hrudní kost do hloubky 4 až 5 cm.
• Po 15 stlačení provedeme 2 vdechy, poté se vrátíme na hrudní kost a pokračujeme v poměru 15 stlačení : 2 vdechům.
• Jsou-li přítomni dva zachránci, provádí jeden nepřímou masáž srdce s frekvencí 80 stlačení za minutu, druhý umělé dýchání s frekvencí 10 až 12 za minutu a udržují poměr masáže k umělému dýchání zhruba 5:1.

Ve umělém dýchání a nepřímé masáži srdce se musí pokračovat bez přestání i během transportu postiženého, a  bude-li to zapotřebí i po delší čas až do doby, dokud se neukáže úspěch nebo lékař definitivně zkonstatuje smrt.

Zjistíme-li zástavu dýchání, ale přitom lze nahmatat tep na krční tepně, provedeme pouze umělé dýchání z úst do úst. V jeho průběhu pravidelně tep kontrolujeme.

Postižený je při vědomí, má zachován krevní oběh a dýchá: postiženého pohodlně uložíme tak, aby byl chráněn před povětrnostními vlivy, chladem a přehřátím. Těsné části oděvu kolem krku a hrudníku uvolníme. Opakovaně kontrolujeme stav jeho vědomí.

Postižený je v bezvědomí, dostatečně dýchá a má dobře hmatatelný tep. Postiženého položíme do stabilizované polohy, přitom pravidelně kontrolujeme vědomí, dýchání a tep.

Spáleniny pokryjeme sterilním obvazem. Zlomené končetiny nenapravujeme.

V každém případě je nezbytné přivolat neprodleně lekařskou pomoc a příslušnou  záchrannou službu. Při nehodách ve volné přírodě by měly být tyto kroky podniknuty teprve tehdy, dokud osoba, která má přivolat pomoc, nebude vystavena příliš velkému riziku.

3  Jak se zachovat při bouřce?

Přes vysoké napětí a silný proud, který vzniká úderem blesku, existuje řada ochranných opatření, které působení blesku snižují. Určitá pravidla chování zase pomáhají  zmenšovat míru ohrožení lidí.

3.1  Kde hledat bezpečný úkryt?

Bezpečnou ochranu před úderem blesku poskytují zásadně budovy s hromosvodem, vozidla s celokovovou karoserií,  kabiny stavebních strojů, železniční vagóny, karavany anebo kovové kabiny lanové dráhy.

Blíží-li se bouřka, neměli bychom se zdržovat venku, ale včas vyhledat chráněná místa. Každý, bez ohledu na to, jestli jde pěšky, jede na koni, na kole, motorce, či v otevřeném voze, je ohrožen úderem blesku.

Předzvěstí blížící se bouřky jsou vystupující kupovitá oblačnost, dusno se zvedajícím se větrem, vzdálené hřmění a blýskání. Vzdálenost bouřky od místa pozorování lze snadno odhadnout pomocí rychlosti zvuku, to znamená z časového intervalu mezi zábleskem a následným zahřměním. Při časové prodlevě pod 10 sekund je bouřka nebezpečně blízko, ale také při intervalech mezi 10 a 20 sekundami je situace nebezpečná.

3.2 Jak se zachovat v pevných budovách při bouřce?

V budovách vybavených ochranou před bleskem, které odborníci naprojektovali a nainstalovali podle posledních technických poznatků, nepředstavují blesky v zásadě žádné nebezpečí ani pro člověka, ani pro techniku. Přesto je na místě doporučit několik rozumných pravidel chování při bouřce v bezprostřední blízkosti, a to zvláště v budovách se zastaralým hromosvodem nebo tam, kde úplně chybí:

• Nedotýkejte se kovových rozvodů (např. vodovodního a plynovodního potrubí, rozvodu ústředního topení, elektroinstalací, anténních kabelů, telefonních vedení) zavedených do domu, pokud si nemůžete být jisti, zda je provedeno řádné vyrovnání potenciálů.
• Pokud možno netelefonujte, nemůžete-li si být jisti, zda-li je telefonní přístroj dostatečně ochráněn proti účinkům blesku.
• Vytáhněte síťové a anténové zástrčky drahých elektronických přístrojů ( televizní přístroje, hifi přístroje ), popř. síťové zástrčky a zástrčky signálních a datových kabelů počítačů a periferií. Speciální přepěťové ochrany pro síťové, anténní a datové zástrčky poskytují ochranu před účinky vzdálených úderů blesku. Tyto ochrany však nenahrazují hromosvod.
• Při sprchování nebo koupání nelze vyloučit ohrožení v případech, kdy kovové vodovodní potrubí nebylo zahrnuto do systému vyrovnání potenciálů.

3.3 Překvapeni bouřkou ve volné přírodě, co teď?

Překvapí-li Vás bouřka ve volné přírodě, snažte se především o to, abyste nebyli nejvyšším bodem v okolní krajině. Koryto v terénu, hluboká cesta, dno kamenolomu nebo pata skalního vyběžku už poskytují jistou ochranu.

Nevyhledávejte tyto skrýše v uzavřených skupinách!

Neopírejte se o zdi. Dřepněte si s nohama těsně u sebe, obejměte přitom kolena oběma rukama. V nouzi se posaďte s nohama těsně u těla, ale v žádném případě si nelehejte na zem s nataženými končetinami. Zachovávejte odstup od jiných osob!

Ve stodolách, v dřevěných nebo kamenných boudách bez hromosvodu se uchylte doprostřed budovy a rovněž si dřepněte.

Není-li v blízkosti vhodný úkryt, vyhněte se těm místům, která jsou podle zkušeností zvláště ohrožená: osaměle stojící stromy a skupiny stromů, vrcholky hor, pahorky, vyhlídkové věže, sloupy nadzemního vedení, antén apod. Udržujte odstup od kovových plotů, mříží a jiných kovových konstrukcí.

Uprostřed lesa s rovnoměrnou výškou stromů se můžete cítit celkem bezpečně. Vyhněte se okraji lesa a vyčnívajicím stromům. Dřepněte si v minimální vzdálenosti 3 metry od kmenů stromů a špiček větví a raději oželte úkryt před deštěm pod nízkými větvemi!

Nevěřte pověrám: Pod bukem nebo lípou jste ve stejném nebezpeči, jak pod jinými stromy.

3.4 Jaká nebezpečí hrozí v silničním provozu při bouřce?

Auta s celokovovou karoserií vytvářejí „Faradayovou klec“ a poskytují osádce především jistou ochranu před přímým úderem blesku.

Kabriolety bez kovové střešní kostry nebo rámu jsou i při zavřené střeše méně bezpečné. Při přímém úderu blesku proteče bleskový proud vnější karoserií do země.

Problémy vznikají ovšem při přechodu bleskového proudu z kovového pláště do dobře izolovaných ploch pneumatik.

Experimenty dokázaly, že v důsledku enormního oteplení mohou vznikat značné škody na pneumatikách.

Silné elektromagnetické pole provázející bleskový proud ale může ovlivnit citlivé elektronické konstrukční celky a za určitých okolností způsobit poruchu.

Moderní motorová vozidla jsou vybavena ochrannými zařízeními, které zabrání funkčním poruchám při blízkém úderu blesku.

Řidič může být na okamžik silně oslněn prudkým zábleskem. Na světelných křižovatkách, na železničních přejezdech a jiných signalizačních zařízeních je místě zvýšená opatrnost, neboť zařízení mohou působením blesku vypadnout, případně nespolehlivě pracovat.

Z těchto důvodů je radno jízdu na bezpečném místě pokud možno daleko od exponovaných míst přerušit. Nejsou-li nablízku jiná chráněná místa (např. motorest) neměli byste vozidlo opustit. Než pokračujete v jízdě, proveďte kontrolu vozidla.

Řidiči jednostopých vozidel  mohou být v otevřené krajině přímo zasaženi bleskem. Měli by proto jízdu při bouřce bezpodmínečně přerušit, vozidlo odstavit a vzdálit se.

Doporučujeme najít úkryt v domě nebo pod ocelovým, popř. železobetonovým mostem.

3.5 Jak se zachovat při bouřce během kempování?

Stany, obytné přívěsy a karavany by neměly být nikdy postaveny na exponovaných místech         (vedle tyčí a stožárů, na okraji lesa, pod osaměle stojícími stromy nebo na pahorcích).

Jste-li při bouřce ve stanu, dřepněte si na izolujicí a suchou rohož nebo matraci, zachovejte co největší odstup k stanovým tyčím a nedotýkejte se stěn stanu.

Tím se minimalizuje nebezpečí krokového napětí, které se může vyskytnout při úderu v blízkosti stanu. Pobyt ve stanu nebo v obytném přívěsu bez kovové konstrukce je stejně nebezpečný jako pobyt pod širým nebem.

Obytné přívěsy a obytné automobily s kovovým pláštěm poskytují stejné bezpečí jako motorová vozidla.

K minimalizaci rizika dbejte následovných rad:

• Zvolte stanoviště už předem tak, aby případný blesk nemohl přeskočit z blízkého stromu nebo stožáru na stan nebo přívěs (minimální odstup 3 metry).
• Respektujte též dostatečný odstup od sousedních stanů nebo obytných přívěsů.V žádném případě by neměly vést kovové napínací dráty mezi stany a obytné přívěsy.
• Vytáhnutím zástrčky odpojte vnější napájení, odpojte i případná jiná vedení (telefonní linku, anténní přívod)
• Sundejte nebo stáhněte vnější anténu. U obytných přívěsů nebo obytných vozů s pevným stanovištěm se doporučuje instalovat televizní anténu na odděleně na kovové trubce vzdálené minimálně 3 metry.
• Osoby, které se nacházejí v obytném přívěsu, by se měly vyhnout kontaktu s kovovým pláštem.

Uhodí-li blesk do odstaveného obytného přívěsu, lze bleskový proud účinně odvést do země přes zatlučené uzemňovací kolíky, které jsou galvanicky spojené s karoserií, a tím dále snížit ohrožení osob uvnitř. U standardních obytných přívěsů je toto vodivé spojení mezi karoserií a zemí většinou zaručeno opěrnou konstrukcí.

Pokud není karoserie obytného vozu z kovu, je možné vyrobit hromosvod z ocelového nebo hliníkového drátu (o průřezu 6 mm2):

1. Dráty spojte s podvozkem,
2. připojte též anténu,
3. položte příčná propojení,
4. popř. zajistěte oddělené uzemňovací kovové kolíky.

K zajištění účinné ochrany obytných vozů s rozsáhlými a nekovových nástavbami si vyžádejte konzultaci u odborníků.

3.6  Jak nebezpečné jsou bouřky v horách?

Kdo už na vlastní kůži zažil nezkrotnou moc bouřek ve velehorách, ví že pro turisty a horolezce představuje pobyt na horách během bouřky mimořádné nebezpečí, především pro velký počet exponovaných míst ( vrcholy hor, kříže na vrcholcích apod.),ale také pro rychle se měnící povětrnostní podmínky.

Poznáte-li proto, že se blíží bouřka, ukončete včas tůru, tak abyste se ještě před bouřkou dostali do bezpečí horské chaty  (s hromosvodem) nebo výchozího tábora v údolí .

Pokud by už nezbyl čas,  poskytnou určitou ochranu kovové bivaky postavené na některých cestách.

Relativní bezpečí naleznete také v jeskyních, pod převisy skal a na úpatí skalních stěn. Kovových lan a mokrých horolezeckých lan byste se neměli dotýkat, protože část bleskového proudu si může najít cestu tělem. Nezanedbatelný je i fakt, že při bouřce se zvyšuje nebezpečí pádu kamení a lavin.

3.7 Co musíte repektovat při vodních sportech?

Plavci, vodáci a rybáři by měli už při prvních náznacích blížící se bouřky opustit vodu, přirazit ke břehu, případně se od něj vzdálit a ukrýt se v domech nebo vozidlech.

Plavat nebo brouzdat se při bouřce ve vodě je životně nebezpečné. Ve vodě se šíří bleskový proud podobně jako v půdě na rozsáhlé ploše. Už nízký bleskový proud může u plavců vyvolat šok v jehož důsledku se mohou utopit.

Plavidla se stožárem, ale i  rýbařské pruty představují na poměrně rovné vodní ploše body se zvýšenou intenzitou pole a tím i místa se zvýšenou pravděpodobností úderu blesku.

Na rozdíl od malých plavidel jako surfová prkna, kajaky nebo šlapací loďky,u kterých je ochrana před bleskem nemožná, může být na plachetnici instalována nouzová ochrana před bleskem: Na spodním konci lodních úponů a stěhů se připojí prostřednictvím stabilních svorek dvě měděná lana o průřezu alespoň 16 mm2 a zavedou se přes palubu do vody tak, aby se ponořila alespoň 1,5 metru do hloubky. I do vody pověšený kotevní řetěz, který je připevněn k patě stěžně poskytuje určitou ochranu.

Zásadně platí: Nezůstávejte během bouřky stát na palubě a dřepněte si se skrčenýma nohama co nejhlouběji do lodi a vyhýbejte se doteku všech kovových části lodí.

3.8 Jak se zachovat během podniků pořádaných pod širým nebem?

Na rovných a rozsáhlých plochách jsou diváci a účinkující zábavných nebo sportovních podniků vystaveni stejnému ohrožení bleskem jako v otevřeném terénu. Platí zde stejná pravidla chování, jaká jsme popsali v úvodu.

Na nekrytých tribunách jsou diváci zásadně ohroženi, nejsilněji ovšem v horních řadách.

Na otevřených tribunách bez hromosvodů by se měli diváci včas odebrat směrem ke chráněným prostorům.

Jsou-li však tribuny zastřešeny ocelovou střechou nebo střechou s železobetonovou konstrukcí, mohou se považovat za bezpečné.

Uhodí-li blesk do volného prostranství nebo do stožárů, vznikne v okolí místa úderu blesku životu nebezpečné krokové napětí.

Rozhodne-li se pořadatel ukončit akci, musí postupovat tak, aby v takovém případě nenastala mezi diváky panika, která by si mohla vyžádat větší počet obětí na lidských životech než samotný zásah blesku.

Golfová hřiště patří při bouřce z důvodů osaměle stojících stromů nebo skupin stromů, volně stojících kovových golfových tyčí a i použitých kovových holí k nejnebezpečnějším místům vůbec.

V USA dochází ke 20% všech nehod s následkem zranění nebo smrti způsobených úderem blesku právě na golfových hřištích. Při blížící se bouřce přerušte okamžitě hru. Vyhněte se osaměle stojícím stromům, okrajům lesa nebo otevřenému terénu. Hráči a diváci by měli neprodleně vyhledat bezpečná místa.

Myslivci by si měli uvědomit, že posed představuje místo zvlášť ohrožené úderem blesku.

Při blížící se bouřce musí proto včas vyhledat bezpečné místo.

U posedů postavených na stromech si můžete nainstalovat nouzový hromosvod tím, že se na straně kmenu stromu odvrácené od posedu odvrácené natáhne měděný drát o průřezu alespoň 16 mm2. „Hromosvod“ by měl začínat několik metrů nad posedem a končit v zemi, zakopán alespoň do hloubky rýče. Tím se bleskovému proudu nabídne nízkoohmický svod a teměř se vyloučí, že si dílčí bleskový proud vyhledá cestu lidským tělem nebo že dojde k roztříštění chráněné části stromu.

4  Ochrana objektů před bleskem

4.1. Je hromosvod nezbytný?

Už téměř 250 let se na budovách instalují hromosvody. Jejich úkolem je v případě úderu blesku odvést bleskový proud bezpečně do země, aniž by docházelo k požárům nebo jiným škodám.

Bez ohledu na zákonná ustanovení by se hromosvody měly instalovat vždy v těchto případech:

• když objekty zřetelně převyšují své okolí, jako např. objekty na vrcholcích hor, výškové domy, věže.
• když objekty mají měkkou střešní krytinu ze dřeva nebo slámy nebo když při jejich stavbě bylo použito lehce vznětlivých materiálů.
• když se v objektu skladují výbušné látky, nebo když jsou instalována průmyslová zařízení
• potenciálně ohrožující okolí.
• když je třeba zvláštním způsobem ochránit osoby a kulturní hodnoty.

Pokud zákon neukládá jinak, je instalace hromosvodu dobrovolným rozhodnutím majitele objektu.

V Německu hradí pojištovny zpravidla jen ty škody, které vznikly přímým působením blesku (požáry, exploze, destrukce). Nepřímé následky úderu blesku a z toho vyplývající škody na elektrických a elektronických přístrojích, způsobené zkratem nebo přepětím se přitom nezohledňují.

4.2 Z čeho se skládá ochrana obytného domu před bleskem?

Do úplné ochrany před bleskem patří zařízení vnější i vnitřní ochrany před bleskem.

Pod pojmem vnější ochrany před bleskem lze zahrnout všechna instalovaná zařízení, která vně, ale částečně i uvnitř chráněného objektu slouží k zachycení a odvádění bleskového proudu do uzemnění (hromosvod). Kovovými vodiči (FeZn, Cu, AlMgSi) se ve velkých smyčkách opíše hrubý obrys budovy.

Jímací zařízení se zpravidla skládá z hřebenového vedení a/nebo jímacího vedení položeného na ploše střechy eventuálně doplněného jímacími tyčemi. Všechny kovové prvky na budově (anténní trubky, okapy atd.) se spojí nejkratší cestou s hromosvodem.

Na komíny, větrací potrubí, světlíky a pododné nástavby vyčnívající nad střechu se instalují jímací tyče spojené s jímacím vedením. Z jímací soustavy vedou vně nebo uvnitř budovy kolmo dolů svody do uzemnění, kde na co největší ploše přechází bleskový proud do země. Obrázek názorně ukazuje princip instalace vnější ochrany před bleskem obytného domu. Anténní a datové kabely musí být též připojeny k ochraně před bleskem, a to buď uzemněním vnějšího stínění nebo podle potřeby pomocí další stínicích trubek.

Chrání-li vnější ochrana před bleskem především před požárem, spočívá úloha vnitřní ochrany v omezení následků bleskového proudu a jeho elektromagnetických polí na osoby, kovové instalace, elektrické spotřebiče a elektronické přístroje. Moderní koncepce ochrany před bleskem počítá vždy s vnější a vnitřní ochranou.

Nejdůležitější opatření ochrany před bleskem je ochranné vyrovnání potenciálů.

Pomocí přepěťových ochran v nejrůznějším provedení je přepětí omezeno na tak nízké hodnoty, že přestává být nebezpečné dokonce i pro velmi citlivá elektronická zařízení.

Projekcí a instalací ochran před bleskem by se měli zásadně zabývat uznávaní odborníci, kteří respektují platná technická pravidla.

Doplnění článku naleznete v našem článku Blesk – nebeské kladivo.

Použitá literatura:
[1] Rous Z., Sedláček S., Marks W.: Hromosvody a zemniče, STRO.M Praha 1996
[2] DIN VDE 0185/11.82: Blitzschutzanlage – Teil 1: Allgemeines für das Errichten – Teil 2: Errichten besonderer Anlagen. VDE-Verlag, Berlin.
[3] IEC 1024-1/03.90: Protection of structures against lightning. Part 1: General principles. International Electrotechnical Commission, 3, Rue de Varembe, 1211 Geneva, Switzerland.
[4] Hasse, P.;  Wiesinger, J.: Handbuch für Blitzschutz und Erdung. 3., vollständig überarbeitete und erweiterte Auflage (1989), R. Pflaum Verlag KG, München; VDE-Verlag, Berlin.
[5] Firemní materiály firmy Dehn + Söhne
[6] Časopis GEO svazek 6/94